Ocenění za rok 2009

LAUREÁTI ZLATÉHO ZÁCHRANÉHO KŘÍŽE 2009

1.    ZÁCHRANÁŘSKÝ ČIN LAIKŮ

Zlatý záchranářský kříž – Matěj Novák
Záchrana ženy visící z okna
Při cestě k přátelům si student Matěj Novák všiml, že v pátém patře panelového domu se za okenní parapet drží mladá Vietnamka, která shodou nešťastné náhody vypadla z okna, když si všimla svého dítěte, jak leze na okno. Při pádu se zachytila za okraj okna a visela několik minut ve výšce pátého patra panelového domu. Matěj Novák na ulici zaregistroval, že se jedná o mladou Vietnamku, spočítal si poschodí, do kterého hned vyběhl. Na dveřích viděl vietnamské příjmení. Následně vykopl dveře a utíkal k oknu, odkud ženu vytáhl. Ta bezprostředně upadla do bezvědomí. V bytě jí poskytl první pomoc a zavolal záchrannou službu. Jednoznačně této ženě zachránil život, neboť již byla na pokraji vyčerpání a následný pád by zřejmě nepřežila.
Čestné uznání – František Kovář
Bezprostřední a obětavá záchrana osob po těžké havárii dodávky
Dne 5. 10. 2009 v ranních hodinách byli hasiči požádáni o pomoc po těžké havárii dodávky u obce Střílky. Na místo vyjela jednotka profesionálních hasičů z Morkovic-Slížan s jedním zásahovým vozem, posílila ji jednotka dobrovolných hasičů z Koryčan. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že mezi obcí Střílky a Lískovec došlo k velmi těžké havárii dodávky.
Řidič těžce havaroval mimo vozovku, kde se v poli převrátil na bok. Ve voze cestovalo celkem pět osob, přičemž tři se vážně zranily. Při havárii jeden z pasažérů vypadl a převrácená dodávka ho zavalila.
Mezi prvními na místě začal pomáhat řidič nákladního auta František Kovář, který jel kolem nehody a zastavil. Pomocí popruhů byla dodávka převrácena jeho nákladním autem zpět na kola a zraněný muž byl vyproštěn. František Kovář muže nejen vyprostil, ale vytáhl mu zapadlý jazyk a začal s oživováním až do příjezdu záchranářů. Na místo vyletěl i vrtulník letecké záchranné služby z Brna. Jeho obětavý a rozhodný čin vedl k přímé záchraně života.

2.    ZÁCHRANÁŘSKÝ ČIN PROFESIONÁLŮ JEDNOTLIVCŮ

Zlatý záchranářský kříž – nprap. Jan Říha
Záchrana sebevraha z ledové Jizery
Nprap. Jan Říha byl dne 8.2.2009 kolem 11.00 hod společně s kolegou prap. Pavlem Vojáčkem vyslán operačním důstojníkem k řece Jizeře, kde mělo být odstavené osobní vozidlo Škoda Favorit. Provedeným šetřením na místě hlídka zjistila, že vozidlo zde odstavil Karel Hradecký. Společným pátráním otce hledaného, ve spolupráci s HZS Benátky nad Jizerou, se nepodařilo K. Hradeckého ml. najít. Po neúspěšném pátrání družstvo HZS Benátky nad Jizerou z místa odjelo. Hlídka dále pokračovala v pátrání a pana K. Hradeckého ml. našla. Ten před hlídkou začal utíkat a po chvilce se zastavil u přemostění silnice přes řeku Jizeru.
Zatímco muži skok rozmlouval jeho otec a jiný policista, Jan Říha se k němu přiblížil z druhé strany. V předtuše toho nejhoršího se svlékl do košile a trenýrek. Sebevrah křičel, že chce vidět svou manželku. Pak najednou klidně řekl, že to nebude prodlužovat a vrhl se do vody. Jan Říha skočil za ním. „Když jsem ho uprostřed řeky doplaval, zjistil jsem, že nedosáhnu na dno. Hlavou mi běželo jen to, že ho musím dostat na břeh,“ vzpomíná zachránce. „Karel Hradecký se snažil dostat zpátky do vody, pral se se mnou takovou silou, že jsem mu roztrhl džíny i opasek. Bál jsem se, abych mu něco neudělal. Byl drobnější než já, ale měl na sobě nasáklé oblečení, takže vážil dost,“ dodal policista. Protože ruce mu už tuhly mrazem a ztrácel v nich cit, dokázal muže jen povytáhnout na strmý břeh a zafixovat ho nohama pod sebou. Ještě 15 minut pak stál na kamenech v ledové vodě, než se mu na pomoc z druhé strany dostali kolegové. Prap. Vonášek přivolal RZS, která zachráněného převezla do Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi na oddělení ARO, později byl převezen do Psychiatrické léčebny Kosmonosy. Svým odvážným přístupem nprap. Říha zmařil pokus o sebevraždu pana Karla Hradeckého ml.

3.    ZÁCHRANÁŘSKÝ ČIN PROFESIONÁLNÍHO TÝMU

Zlatý záchranářský kříž – směna „B“ PS Česká Kamenice, směna „B“ CPS ÚO Děčín HZS Ústeckého kraje a členové SDH obce Horní Habartice
Záchrana osob v bezprostředním ohrožení života uvězněných v zatopených domech bleskovou povodní
Směna „B“ požární stanice Česká Kamenice, směna „B“ centrální požární stanice územního odboru Děčín HZS Ústeckého kraje a členové SDH obce Horní Habartice zajišťovali evakuaci osob ze zatopených rodinných domů při povodňové vlně vzniklé z přívalových dešťů 4. 7. 2009, kdy hladina na zatopených pozemcích a komunikacích dosahovala 1,5–1,6 m a hrozilo zřícení zatopených objektů vlivem přívalového proudu.
Povodňová vlna rozvodněné řeky zasáhla nebývale rychle všechna místa ležící v blízkosti původního koryta. Došlo nejen k uvěznění občanů v domech, ale i k odříznutí lidí, kteří se v té chvíli nacházeli na vozovce. Jedni z nich byli i cyklisté, kteří našli útočiště u plotu, který původně vymezoval hranice zahrady. Silný proud a zvyšující se hladina jim nedovolily dostat se vlastními silami na bezpečnější místo. Členové místní jednotky SDH vytvořili pomocí provizorních prostředků jednoduché jištění. S nasazením vlastního života na něm postupně převedli všech pět ohrožených osob do bezpečí. Svým rozhodným a duchapřítomným činem zachránili těmto lidem život.
Evakuace osob byla prováděna s nasazením života záchranářů v povodňovém proudu, kdy došlo k uvěznění obyvatel obcí (Veselé, Markvartice, Horní Habartice, Dolní Habartice) v horních patrech rodinných domů. V dané situaci nebylo možné nasazení plavidel a bylo nutné se probrodit k ohroženým osobám pěšky. Zásahová technika byla používána v nouzovém režimu, kdy bylo nutné projíždět zatopené lokality po komunikacích a pozemcích poničených povodní, bez možnosti jednoznačné kontroly sjízdnosti v kalné rozprouděné vodě. Kontrola průjezdnosti byla zajištěna osobami záchranářů přivázaných za zásahový automobil, kteří brodili před zásahovým automobilem mnohdy s vodou po krk. Povodňová vlna poničila komunikace, strhla mosty a proud unášel předměty, které ohrožovaly brodící záchranáře a techniku. Jednalo se o povodeň mimořádných rozměrů v zcela neobvyklých lokalitách, kdy voda přicházela z polí a lesních pozemků. Záchranné práce probíhaly bez možnosti jakéhokoliv odpočinku, kdy záchranáři byli mnoho hodin v promočené výstroji a sloužili bez ohledu na službou vymezený čas. Vlivem nepříznivého počasí a přetížení telefonů došlo k výpadku veškerých mobilních sítí a přestalo fungovat spojení pomocí vysílaček. V dané situaci po dobu několika nejkritičtějších hodin se záchranáři museli spolehnout zcela sami na sebe. Hasiči prokazatelně zachránili 8 osob v přímém ohrožení života.
Při zásahu byli zachráněni všichni obyvatelé postižených obcí, mnoho psů, koček a dalších domácích zvířat. Domácí zvířata, která zůstala uzavřena, neměla šanci přežít.

Čestné uznání – Martin Svoboda, Petr Tomeček
Záchrana života 15letého chlapce topícího se v řece
Dne 21.12.2009 v cca 15.30 hodin Martin Svoboda při chůzi po břehu řeky Moravy poblíž mostu ve Vnorovech zaslechl křik a následné volání o pomoc. Rozběhl se blíž k místu, odkud bylo slyšet volání, a uviděl 15letého chlapce, který byl v ledové vodě (venku byl desetistupňový mráz), držel se asi dva metry od břehu okraje ledu a marně se snažil dostat ven. Martin Svoboda okamžitě vstoupil na led a snažil se mu pomoci. Led byl ale slabý a začal praskat, chlapec se pustil a proud řeky ho odnesl o dvacet metrů dál, kde byl led od břehu široký asi čtyři metry. Martin Svoboda si svlékl bundu, na jejíž rukáv navázal ještě šálu, a po ledu se opatrně plazil k chlapci, který byl v ledové vodě již značně podchlazený a dostával křeče. Po několika neúspěšných pokusech se mu podařilo konec šály hodit na dosah chlapce a ten se jí chytil. Zachránce jednou rukou držel bundu s šálou a chlapcem a druhou rukou vytáhl mobilní telefon. Zavolal kamarádovi a zároveň veliteli jednotky SDH Vnorovy Petru Tomečkovi: „Vezmi lano a hned přijeď na Moravní most!“ Bylo štěstí, že kamarád byl právě doma a jen několik set metrů od místa události. Tíha na led byla příliš velká a led začal hlasitě praskat. Martin Svoboda sice chlapce držel, ale led se mohl kdykoliv utrhnout a ledová voda by je oba strhla do proudu. Petr Tomeček však bleskově přijel a hodil Martinovi lano. Ten chlapce uvázal na lano a oba ho společnými silami vytáhli z vody. Silně podchlazeného, promáčeného a vysíleného chlapce museli k autu nést. Zavolali sanitku a když zjistili, že chlapec bydlí nedaleko, zavezli ho domů. Tam ho před příjezdem zdravotníků v teple svlékli z mokrého oblečení a zabalili do deky. Patnáctiletého chlapce zdravotníci převezli do kyjovské nemocnice. Podle vyjádření lékařů ho oba dobrovolní hasiči zachránili v téměř poslední chvíli. Potěšující je, že zdravotníci ho po ošetření na jednotce intenzívní péče brzy přeložili na normální oddělení a školák pád do ledové vody odnesl jen škrábanci na rukou.
„Na ty nekonečné minuty nikdy nezapomenu. Měl jsem samozřejmě strach, že se led utrhne i se mnou a že tomu chlapci už nepomůžu. Dnes jsem rád, že jsem byl v pravý čas na pravém místě a také jsem se mohl spolehnout na nezištnou pomoc pohotového kamaráda,“ říká s odstupem času Martin Svoboda.

4. NEJKURIOZNĚJŠÍ ČIN ROKU

Zlatý záchranářský kříž – Petr Tomáš
Kardiopulmonární resuscitace 13letého chlapce
Nominovaný Petr Tomáš se zásadním způsobem zasloužil o úspěšnost 43 minut trvající úspěšné resuscitace 13letého chlapce, která byla jednou z nejkomplikovanějších a nejnáročnějších. Prováděl resuscitaci, medikace, intraoseální inzerci, defibrilace. Zavedl improvizovanou hypotermii přírodním sněhem. Zpracováním záznamu z resuscitace, včetně křivek, zásadně ovlivnil následnou nemocniční péči (implantace defibrilátoru).
Třináctiletého chlapce postihla náhlá zástava oběhu doma při vstávání do školy. Chlapec byl resuscitován otcem dle instrukcí operátorky linky 155 jedenáct minut do příjezdu posádky záchranné služby. Následná rozšířená resuscitace posádkou trvala do obnovení srdeční akce dalších 32 minut. Pacient byl v průběhu resuscitace  4x defibrilován. Vstup do cévního řečiště byl vzhledem ke zkolabovaným periferním žilám proveden panem Tomášem alternativním řešením – nitrokostně. Jednou z mnoha komplikací resuscitace byl masivní otok plic. Vzhledem k délce resuscitace se Petr Tomáš rozhodl využít v tu dobu dostupný přírodní sníh a malého pacienta chladil. Mírná hypotermie u pacientů po resuscitaci je dnes uznávanou metodou i v přednemocniční neodkladné péči. V tomto případě se alternativní chlazení stalo důležitým prvkem v souboru úkonů, které vedly k záchraně pacienta a zejména k tomu, že je bez jakéhokoliv neurologického postižení i přes značnou dobu trvání zástavy srdce.
V průběhu hospitalizace se nepodařilo zjistit příčinu náhlé zástavy oběhu. K indikaci zavedení implantabilního defibrilátoru byl zásadní záznam záchranné služby z průběhu resuscitace. Pacient byl po 36 dnech propuštěn z nemocniční péče a dokonce stihnul dokončit probíhající ročník na víceletém gymnáziu.

5. HUMANITÁRNÍ ČIN MIMO ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Zlatý záchranářský kříž – pprap. Tomáš Hradil
Záchrana plavce po střetu s lodním šroubem
Během své letní dovolené v Turecku policista pprap. Tomáš Hradil si povšiml jednoho z plavců středního věku, který po střetu s lodním šroubem utrpěl rozsáhlá poranění a začal se topit. Policista se bez váhání vydal tonoucímu na pomoc a s vypětím všech sil těžce zraněného muže vytáhl na břeh, kde ho předal do rukou záchranářům.

6. VÝJIMEČNÝ PŘÍNOS PRO ZÁCHRANÁŘSTVÍ

Zlatý záchranářský kříž
Genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, generální ředitel HZS ČR
Současný generální ředitel stál u zrodu Integrovaného záchranného systému v roce 2000, tedy před 10 lety. Operativní úspěšnost IZS byla prokázána v mnoha akcích, včetně rozsáhlých katastrof jako povodní nebo při zahraničních intervencích. Svou funkcí přispěl IZS jak ke snížení hospodářských škod, tak i lidských tragédií a neštěstí. Působnost HZS byla rozšířena kromě klasické „hasičiny“ také o záchranářství a ochranu obyvatelstva, což je občany České republiky vnímáno velice pozitivně.
Během působnosti genmjr. Štěpána došlo také k prohloubení a zlepšení vztahů mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči. Určoval vývoj moderního záchranářství, nebál se nových úkolů, pozvedl činnost sboru na úroveň, na které dosud nebyl. Nabytou úroveň se daří také udržet.
Jeho dlouholetá práce jednoznačně výrazně ovlivnila stav a rozvoj hasičské profese.

Zlatý záchranářský kříž
MUDr. Dana Hlaváčková, ředitelka odboru krizové připravenosti MZ ČR
Její působení na odboru přispělo k etablování zdravotnické záchranné služby do Integrovaného záchranného systému. Svojí prací přispěla k rozvoji poskytování přednemocniční neodkladné péče. Je odbornicí v oboru urgentní medicíny, medicíny katastrof a krizové intervence. Je vynikající přednášející, která je často zvaná na významné kongresy v ČR a SR – Dostálovy dny, MEKA, Záchrana, působí jako hlavní rozhodčí významných záchranářských soutěží, např. Rallye Rejvíz v ČR nebo Záchrana na Slovensku. Je členkou lékařského výboru pro urgentní medicínu při NATO, národní koordinátorkou pro WHO, iniciátor a pedagog na kurzech urgentní medicíny pro mediky na Masarykově univerzitě Brno. V oboru patří mezi několik málo lidí, kteří jsou tolik respektováni a nepostradatelní.

7. CENA MEDIÁLNÍCH PARTNERŮ

MUDr. Milan Brázdil
Záchrana muže s třískou v srdci
Málokdy zasahuje zdravotnická záchranná služba u takových výjimečných případů, jakým bylo zranění mladého muže na pile na Olomoucku. Dne 3. 8. 2009 v ranních hodinách přišla na operační středisko zdravotnické záchranné služby v Olomouci výzva na bezvědomí muže, který se nachází v Otaslavicích na pile. Na místě byli záchranáři za 12 minut od výzvy. Po dojezdu na místo nalezli záchranáři vedle vrat u dřevoobráběcí haly ležícího muže, který byl v bezvědomí. Jednalo se o sedmadvacetiletého muže, který dle pracovníků pily náhle upadl do bezvědomí, pak se po pár sekundách opět probral, aby po několika krocích opět upadl do bezvědomí. Podle dalšího sdělení přihlížejících muž krvácel z hrudi, kde byla asi 1,5 cm drobná ranka. Přihlížející lidé přesně nevěděli, co se mu mohlo stát. Bezvědomí muže způsobil kus zakrváceného dřeva, které zůstalo ležet v místě, kde muž prvně ztratil vědomí.
Nález velké třísky podobné atletickému oštěpu napomohl MUDr. Milanu Brázdilovi k úvaze o bodném poranění srdce. Muž byl na místě resuscitován 53 min. Poté byl pacient předán na emergency do Fakultní nemocnice Olomouc, kde byl předán týmu kardiochirurgů.
Za týden po události byl muž s probodnutým srdcem propuštěn do domácího léčení bez komplikací.

8. CENA POLICEJNÍHO PREZIDENTA

Tereza Kostková
První pomoc muži spadlému a uvězněnému v jeskyni

Když byla Tereza Kostková se svým přítelem v neděli 17. května lézt na skalách v Srbsku u Berouna, přišel za nimi muž, že slyšel v jeskyni volání o pomoc. Společně s přítelem vzala Tereza lano, lékárničku a vylezli do strmého kopce ke vchodu do jeskyně. Za svitu malé baterky je muž, který slyšel volání o pomoc, zavedl dovnitř až k temné hluboké díře. Od této chvíle se iniciativy ujala Tereza. Zavolala dolů, jestli tam někdo je, jak se jmenuje a zda je zraněn. Z dálky se ozvalo, že Kuba a že má zlomenou ruku. Poslala jiného horolezce, aby zavolal záchrannou službu, a pak se navázala na lano, k sedáku si připnula lékárničku a nechala se spustit do bezedné tmy. Přestože nemá velké zkušenosti s lezením a slaňování se ještě trochu bojí, nenechala si to rozmluvit. Bála se, že Kuba může být vážně zraněný a ona jako zdravotní sestra by mu mohla zachránit život, kdyby šlo o čas (v té chvíli ještě nikdo nevěděl, že tam je už 4 dny). Tereza nakonec našla Kubu v zuboženém stavu – prochladlého, hladového, špinavého, pomláceného, s ošklivě zlomenou rukou, ve vlastní moči a výkalech. Prohlédla ho, ošetřila a oblékla do mikiny, kterou jí někdo nahoře půjčil. Zůstala s ním dole, než dorazili hasiči, utěšovala ho, povzbuzovala a povídala si s ním, aby ho udržela při vědomí. Kuba poměrně vnímal a mluvil s ní. Po půl hodině dorazili hasiči. Tři hasiči se spustili s nosítky dolu, Tereza jim pomohla s jeho umístěním do nosítek a zvlášť dohlédla, aby správně zacházeli se zlomenou rukou a nedali mu pít. Po vytažení si všichni užili chvíli zděšení, když zkolaboval, ale naštěstí se rychle probral. Poté ho hasiči odnesli dolů k sanitce. Tereza byla po vytažení z díry, ve které byla zhruba 90 minut, prochladlá, unavená, ale první, co ji zajímalo, když vylezla ven, jak na tom je Kuba. Ten byl naštěstí již v péči lékařů.

9. CENA PRIMÁTORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

pprap. Josef Vosáhlo
Záchrana obyvatel z hořícího azylového domu
Dne 20. 6. 2009 projížděl pprap. Josef Vosáhlo okolo azylového domu sv. Gerarda v Brandýse nad Labem, ve kterém spatřil hustý kouř a plameny šlehající z okna objektu. Skutečnost, že obyvateli domu jsou převážně ženy a děti, zjistil až při jejich evakuaci. Následně začal likvidovat samotný požár. Bez dýchací techniky jen s hasicím přístrojem se mu podařilo požár zlikvidovat. Poté provedl průzkum horního patra, zda-li se tam nikdo nenachází a zavřel druhé křídlo budovy, aby zamezil rozšiřování kouře. Dále ještě zkontroloval ohnisko požáru, a to vše se stalo ještě před příjezdem profesionální jednotky, která měla z důvodu opravy brandýského soumostí prodloužené dojezdové časy. Uchráněny byly nejen lidské životy, ale i škoda odhadovaná na 1 000 000 Kč.